Více než půlstoletí zásobování teplem

Zásobování teplem měst Hradec Králové a Pardubic z centrálního zdroje bylo uvažováno již v době zpracování projektové dokumentace kondenzační elektrárny EOP, která byla uvedena do provozu v roce 1959. Od této doby vznikaly první studie, které zajišťovaly a realizovaly jednotlivé stavby tepelných sítí a předávacích stanic tak, aby zapadaly do jednotné koncepce budoucího dálkového zásobování teplem z centrálního zdroje.

V roce 1967 na Generálním ředitelství ČEZ bylo přehodnoceno budoucí využití Elektrárny Opatovice jako základního zdroje v elektrizační soustavě a následně mohla, vzniknou Studie souboru staveb CZT (centralizovaného zásobování teplem) EOP Hradec Králové – Pardubice, která prokázala celkovou ekonomickou návratnost investice při významném zlepšení ekologické situace v obou městech. Zlepšení ekologické situace se týkalo především postupného odstavování blokových kotelen a budoucí přechod na zásobování tepla z centrálního zdroje

V roce 1969 byla tato koncepce CZT schválena a od roku 1970 se realizuji jednotlivé stavby.

Samotná rekonstrukce zdroje proběhla ve třech etapách (I. etapa: výstavba výměníkové stanice s celkovým tepelným výkonem 244 MWt, II. etapa: rekonstrukce TG 6 na kondenzační odběrový stroj s navýšením na celkový tepelný výkon 400 MW, III. etapa: rekonstrukce TG 5 na protitlaku turbínu včetně rozšíření výměníkové stanice s celkovým tepelným výkonem 698 MWt).

První etapa rekonstrukce zdroje byla dokončena a uvedena do provozu 30. 11. 1974, Současně s tím byl uveden do provozu i napaječ do Hradce Králové o dimenzích 2 x DN 500 a provedeny nezbytné horkovodní rozvody v Hradci Králové. Tímto datem byla tak zahájena dodávka tepla do Hradce Králové. O více jak dva roky později byla dokončena výstavba napaječe 2 x DN 500 do Pardubic, provedeny nezbytné horkovodní rozvody v Pardubicích a dnem 25. 1. 1977 byla zahájena dodávka tepla z EOP.

Druhá etapa rekonstrukce zdroje byla dokončena a uvedena do provozu 30. 11. 1979.

Třetí etapa rekonstrukce zdroje byla dokončena a uvedena do provozu v roce 1987 Je velmi důležité, že i další rozvoj teplárenské soustavy v osmdesátých letech byl řešen podle rozvojových teplofikačních studií, na jejichž zpracování se vedle EOP podílela i města Hradec Králové a Pardubice a budoucí plánování páteřních rozvodů ve městech se vždy koordinovalo s tehdy platným územním plánem obou měst. V té době padlo i rozhodnutí o provedení teplofikace průmyslových oblastí v Hradci Králové (Pouchov-Slezské předměstí) a v Pardubicích (Černá za Bory), které se promítlo do výstavby páteřních rozvodů do těchto oblastí v počátku devadesátých let. Bohužel změna způsobu řízení celé společnosti v té době způsobila, že záměry na připojení řady objektů v této oblasti se nepodařilo realizovat.

Logickým organizačním důsledkem této zkušenosti EOP byl vznik útvaru marketingu tepla, který koordinuje připojení nových odběratelů tepla. V koordinaci s výpočetním modelem popisující celou teplárenskou soustavu jsou navrhovány nová připojení a zahušťování stávajícího rozvodu tepla.

Celá teplárenská soustava tak postupně roste a uvedený fakt nového připojení umožňuje do značné míry eliminovat snížení odběru tepla od stávajících odběratelů a pomáhá tak stabilizovat cenu tepla pro všechny zákazníky.