- Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Porovnání tepelných zdrojů
Při srovnání jednotlivých vytápěcích systémů se vždy musíme pohybovat na stejné úrovni. Cena tepla z CZT je v podstatě cena služby se všemi náklady nutnými k zajištění dodávky pro konečné spotřebitele. Jedná se o tu komplexní službu, kterou konečný zákazník může dostat a pořízením vlastního zdroje vlastník objektu/odběratel na sebe přebírá menší či větší část těchto povinností k zajištění dané služby.
Při srovnání jednotlivých vytápěcích systémů se vždy musíme pohybovat na stejné úrovni. Cena tepla z CZT je v podstatě cena služby se všemi náklady nutnými k zajištění dodávky pro konečné spotřebitele. Jedná se o tu komplexní službu, kterou konečný zákazník může dostat a pořízením vlastního zdroje vlastník objektu/odběratel na sebe přebírá menší či větší část těchto povinností k zajištění dané služby. Pro porovnání s decentrálním zdrojem je tedy nutné sestavit kalkulaci ceny tepla nového zdroje včetně veškerých nákladů, které jsou pro uskutečnění a zajištění dodávky nutné vynaložit, aby měl konečný spotřebitel zajištěný stejný komfort jako u CZT a nemusel se o nic starat.
Do letošního roku v podstatě neexistovala právní norma, jakým způsobem mezi sebou jednotlivé systémy vytápění porovnat. Zákon pouze stanovil povinnost pro nové stavby a pro změny stávajících staveb využívat přednostně systém CZT. Zároveň zákon stanovil, že pokud investor prokáže, že je pro něj CZT oproti jinému systému ekonomicky nevýhodný nemusí tuto povinnost dodržet. Jakým způsobem se bude ekonomické porovnání provádět, měla určit speciální vyhláška, která však nikdy nevznikla. Až v roce 2017 bylo zákonem stanoveno, že se toto porovnání bude provádět Energetickým posudkem (dokument ze zákona 406/2000 Sb.), prováděcí vyhláška k Energetickým posudkům, ale zase neobsahovala postup pro tento konkrétní případ, takže posudky byly prováděny velmi „divoce“ s rozdílnou kvalitou. Až od 1. 4. 2021 vstoupila v platnost nová vyhláška k Energetickým posudkům (141/2021, Sb.), která obsahuje přesný postup pro srovnání jednotlivých systémů.
Mezi diskutéry a laickou veřejností se tato otázka bagatelizuje, a je to vidět i z reakcí na sociálních sítích. Tím je myšleno prohlášení, že ti co se přepojili na plyn „to“ mají oproti CZT za polovinu. Tady je nutné podotknout, co znamená to slůvko „to“. Dle našeho názoru, se může jednat pouze o palivové náklady, to znamená, co mě bude stát plyn na vytápění (případně přípravu teplé vody). Cena plynu v kategorii maloodběr (odběr v rozsahu 63 000–630 000 kWh nebo po přepočtu 227–2 268 GJ) se pohybuje podle dodavatele v rozmezí cca 320–430 Kč/GJ s průměrem někde kolem 365 Kč/GJ (porovnáváme vždy 15 společností dodavatelů zemního plynu, od menších až po ty velké). Vezmeme-li průměrnou cenu tepla z CZT 600 Kč/GJ, tak se náklady na plyn pohybují opravdu někde na polovině, ale není to korektní srovnání, porovnáváme cenu komplexní služby s cenou pouze za palivo bez dalších vyvolaných nákladů.
O jaké další náklady se jedná?
Konkrétní položky z výše zmíněné vyhlášky 141/2021 Sb.,
- Posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo ze zdroje, který není stacionárním zdrojem (plynová kotelna)
- Celkové investiční náklady se uvádějí alespoň v následujícím rozsahu:
- náklady na projektovou dokumentaci a povolení
- náklady na inženýrskou činnost a technický dozor
- náklady na technologickou část zdroje (technologie kotelny)
- náklady na stavební část (stavební úpravy objektu, odkouření, přívod vzduchu, ...)
- reinvestice po době životnosti v adekvátní částce (Energetický posudek se dělá na 20 let, pokud má zdroj životnost 15 let, musí se rekonstruovat)
- náklady na vybudování/úpravu přípojky zemního plynu, elektřiny atp.
- náklady na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií a odstranění přípojky (včetně související projektové dokumentace). Energetický specialista provede kvalifikovaný odhad nákladů na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií; který bude vyhotoven na základě vyčíslení následujících položek
- Náklady na odpojení od CZT hradí podle zákona 458/2000 Sb. ten, kdo změnu vytápění požaduje, tedy stavebník nového zdroje. Je to z toho důvodu, aby se náklady na odpojení nepřenesly na odběratele, kteří na CZT zůstanou:
- technický návrh odpojení (dokumentace fyzického odpojení odběrného tepelného zařízení a odpojení zbytného rozvodu od průběžného řádu, tak aby nevzniklo slepé rameno),
- nutné výkopové a zemní práce /včetně vytěžení rozvodu či kanálu, neslouží-li k jinému účelu, jinak jen poměrná část budoucího nákladu),
- demontáž tepelné přípojky a zaslepení potrubí, demontáž armatur a měřícího zařízení, demontáž předávací stanice (není-li ve vlastnictví odběratele),
- doplnění teplonosné látky, vyregulování hydrodynamiky rozvodu,
- inženýrská a správní činnost spojení s realizací, zábory, skládkovné.
Tento kvalifikovaný odhad bude prokazatelně projednán s provozovatelem soustavy zásobování tepelnou energií např. formou oponentního posudku. Veškeré údaje k položkám investičních nákladů musí být doložené relevantními dokumenty.
- Provozní náklady zahrnující pohyblivé a pevné náklady na provoz a údržbu, jsou stanoveny na základě poptávkových řízení investora, případně parametricky z investičních nákladů a uvádějí se alespoň v následujícím rozsahu:
- náklady na palivo - pohyblivá složka
- náklady na palivo - pevná složka¬
- náklady na elektřinu - pohyblivá složka
- náklady na elektřinu - pevná složka
- náklady na technologickou spotřebu vody (v topných systémech se používá upravená voda)¬
- náklady na opravy a údržbu
- náklady na revize zdroje tepelné energie¬
- náklady na dozor kotelny, včetně odvodů z mezd (dle velikosti kotelny je nutná osoba s různým stupněm odbornosti)
- náklady na pohotovostní/havarijní službu (servisní smlouva je velmi důležitá pro rychlé odstranění případných poruch)
- náklady na pojištění
- poplatky za znečišťování
- náklady na ostatní režie
Jednotlivé náklady jsou závislé na velikosti technologie a na zvoleném komfortu provozu a obsluhy (výkon technologie, vybavenost, řídicí systém, měření, datové přenosy, dodavatel, region, atp.) a nelze je paušálně stanovit bez konkrétní projektové dokumentace k novému zdroji.
Z výše uvedeného je patrné, že po doplnění palivových nákladů (lépe řečeno palivové složky ceny) cca 365 Kč/GJ o další náklady, se dostaneme s konečnou cenou za jeden GJ velmi blízko k ceně tepla ze systému CZT a mnohdy i výše. Každý případ je jiný, proto je nutné vždy přistupovat individuálně, a rozhodovat se až na základě kompletních dat. Je nutné si vyhodnotit, zda projektem ušetřím a zda se pro daného odběratele tato úspora, vzhledem k novým okolnostem, vyplatí. Přechodem na vlastní zdroj přebírá majitel objektu veškerou odpovědnost za zajištění dodávek tepla a teplé vody konečným spotřebitelům. Přebírá rovněž veškerou odpovědnost za pořízení, provoz, údržbu, revize a budoucí obnovu zařízení.
